Historie

 V Požární kronice obce Žďár se uvádí o založení sboru:

"Památního roku 1903 byl ve Žďáře založen slavnostně první hasičský sbor o 10 členech, kteří položili základ a kolébku prvního sboru v okolí vůbec. Tito obětaví sousedé se dohodli, že položí základ k pomoci bližnímu, jak ohněm postiženého i jinou živelnou katastrofou. A tak se sešli dne 8. března v hostinci u Bláhů a dohodli se o zakoupení první džberové stříkačky, aby tím mohli snáze pomoci při záchraně ohněm postižených sousedů. Každý člen byl povinen zhotovit si trhací hák, hůl dlouhou s pytlem aby mohli tak oheň utloukati. Tito sousedé obětavě pomáhali všem, kde jejich pomoc byla zapotřebí. Nechť jejich jména zůstanou zlatým písmem zapsaná budoucím generacím. Byli to např. Josef Batysta, Josef Bláha, Václav Kolafa, Matěj Eliášek a další. Roku 1906 byla zakoupena na výstavě v Praze ruční stříkačka, která byla slavnostně odevzdána do rukou mladých členů sboru. Ti s hrdostí a láskou přistoupili do sboru, aby jejich obětavé ruce zasáhly všude tam, kde jich bylo potřeba. Když byla podána žádost o ustavení stanov do Prahy a tyto stanovy byly schváleny dne 24. října, náhle hornist troubil smutnou novinu, že v Pasekách hoří. V malém okamžiku byl sbor sešikován a spěšně chvátal do Pasek, kde hořelo u Kovandů. Požár byl velmi rychlý a podařilo se zachránit jen dobytek a nejnutnější šatstvo, jinak vše lehlo popelem. Všichni členové se ze všech sil snažili zmírnit utrpení postižených. Zakoupená stříkačka byla slavnostně posvěcena a jako kmotr a čestný člen sboru byl sám protivínský kníže Jan Rudolf Schwarzenberg."